Obrázek: My Chemical Romance [Dave Hill]
Jedna kapela, jedno album, jedna generace. The Black Parade navázalo v roce 2006 na průlomové album My Chemical Romance Three Cheers For Sweet Revenge a dodnes zůstává jejich nejslavnější deskou. Tvorba téhle kapely – a The Black Parade ze všeho nejvíc – znova a znova ukazuje, kolik toho skupina dokáže říct a dosáhnout s pouhými čtyřmi nahrávkami za celou svou kariéru. Tohle konceptuální album se stalo soundtrackem pro celou emo & scene éru nultých let a nejen pro ni. Teď už přešla dvě desetiletí a každý, kdo byl tenkrát fanouškem, dodnes dělá na TikToku výzvy na nesporně nejikoničtější skladbu celé desky, “Welcome to the Black Parade”.
Sami My Chemical Romance oslavují tento milník s 20th Anniversary Edition tohoto alba, která vychází 23. října 2026.
Zajisti si svou předobjednávku zde!
Osobní vzpomínka
Když album vyšlo, po TikToku samozřejmě nebylo ani památky. Místo toho byl platformou číslo jedna MySpace a jo, rok 2006 byl dokonce rokem, kdy byl teprve spuštěn Twitter.
V mém případě mi v té době bylo teprve sedm let a řešila jsem hlavně Bibi & Tinu – moje cesta k MCR vedla spíš přes různé dramatické memy na Twitteru a USB flashku od kamaráda mýho kamaráda někde mezi lety 2014 a 2015, tedy až poté, co se kapela rozpadla. Celé jsem si to nahrála do svého největšího pokladu – svého iPodu – a poprvé si to pořádně poslechla na dlouhé procházce mezi poli. A i když jsem ještě neznala texty ani význam v pozadí téhle desky, ta hudba v sobě už tehdy měla jakýsi odkaz a neskutečně melancholický nádech. Dodnes existuje jen málo jiných alb, u kterých si můžu bezhanby zpívat každý text od začátku do konce... A vím, že rozhodně nejsem jediná, kdo k tomuto (zcela zaslouženému) hypu kolem The Black Parade dorazil až později – o to emotivnější to pro celou komunitu bylo, když se kapela rozhodla vrátit společně na pódiu: někteří vzpomínali na tu jedinečnou živou energii Gerarda Waye a spol., zatímco ti ostatní ještě nikdy neměli šanci je zažít naživo.
Gerard Way o konceptu a vzniku alba
Koncept alba působí na první pohled dost temně: 14 skladeb, které se zabývají tématem smrti. Sledují postavu jménem “The Patient” (Pacient), který trpí rakovinou, a vyprávějí jeho příběh. Přesto jsou do něj nevypravitelně vpletena i témata jako naděje, vykoupení a láska. Koncept samozřejmě neskončil jen u alba – i dnes, po reunionu MCR, zůstává vizuálním konceptem, který se táhne od outfitů na pódiu až po živá vystoupení s celou deskou.
“Cílem stát se The Black Parade bylo dát tomuto konceptu divadelní vyjádření, mít jeho fyzické ztělesnění. Vtip byl v tom, že nám to umožnilo přinést tenhle koncept i do malého klubu. Když děláš konceptuální album, chceš ten koncept přenést i do svých živých show.”
– Gerard Way, wortraub
Nedávno byl stadion Wembley v Británii znova narvaný k prasknutí při další show věnované tomuto ikoničtuému albu, jako by ani neuplynula dvě desetiletí, natož šestiletá pauza a éra pandemie, která několik comebackových show odsunula.
Pokud jde o tracklist, “Welcome to the Black Parade” by neměla být jedinou písní, která si ukradne veškerou pozornost. S takovou hloubkou a emotivně nabitými texty má každý posluchač určitě své vlastní srdcové záležitosti spojené s osobními příběhy. Nicméně “Teenagers” a “Famous Last Words” samozřejmě patří mezi nepřekonatelné favority.
V jednom rozhovoru Gerard Way vzpomínal na význam a proces vzniku alba a skladby “Welcome to the Black Parade”:
"Na světě je temnota. A myslím, že překonání té temnoty, té vnější i vnitřní, je krásná věc. Je to výzva, ale je to krásné, když to dokážeš, když nad tím tak nějak zvítězíš. Takže to je téma, které v 'Black Parade', v té písničce i v mojí práci, rozhodně je.”
“Ta písnička – stejně jako spousta věcí od My Chem – byla vlastně výsledek týmové spolupráce. Byli jsme spolu v tom strašidelném domě, pomalu propadali depresi, uzavírali se do sebe a izolovali se od okolního světa; ani si nepamatuju, že bychom ten dům vůbec opouštěli. Stalo se z toho temné místo, a právě to, že jsme tam byli, společně ten nápad jamovali, hráli ho a dali dohromady základní kostru tý písničky, byla fakt společná práce.”
Nejpozději za dalších dvacet let budeme všichni znova nostalgčtí – do té doby si to užívej a poslouchej dál.
Pro další novinky o kapelách si nás přidej mezi své preferované zdroje na Googlu.
